Julča ve Forbesu
Je to úspěch Julča ve Forbesu
Zrovna maluju plameňáky na čepice, ozve se do telefonu. Mluví Petra Plemlová, původně učitelka z mateřské školy, která před pěti lety začala doma v obýváku šít vybavení pro děti.
Celý článek naleznete ZDE
Dneska má firmu s ročním obratem skoro 40 milionů korun a rychle roste dál. Její Unuodesign prodává látky s vlastními pestrými potisky, šije funkční dětské oblečení na ven i moderní látkové pleny. Spousta rodičů nedá na její produkty dopustit, a letos navíc na vyhlašování soutěže EY Podnikatel roku získala cenu za nejlepší podnikatelský příběh.
„Jsme fantastická země pro podnikání,“ říká překvapivě Plemlová. Nadávat na to, co člověk nezmění, totiž podle ní nemá smysl. „Zvládla jsem začít se čtyřmi dětmi doma na koleni a bez zkušeností, tak to s tím podnikáním asi nebude tak těžké, ne?“ směje se.
Sama si navrhuje potisky látek i to, jak bude oblečení vypadat. S českou ruční výrobou se jí přitom daří konkurovat i levnému zboží z Asie.
Její velkou výhodou jsou totiž různé praktické vychytávky, na které přišla během své práce ve školce: kalhoty například nemají knoflíky nebo zipy, aby si je děti zvládly oblékat samy. Jednoduchý nápad, který funguje a který (spolu s kvalitou a českou výrobou) přitahuje stále víc zákazníků.
A ano, čekáte to správně: její firma vznikla vlastně náhodou. Moc jí nefungovalo manželství a Plemlová viděla, že se bude muset spolehnout sama na sebe. Jako malá se doma naučila různé ruční práce, chodila na grafiku, nápadů měla spoustu a nebála se pracovat rukama.
Nakoupila tedy látky a začala šít nejdřív pro své děti. Z velkých rolí jí ale zůstávaly zbytky látek, které začala prodávat dál. Takhle nenápadně a mimochodem začal její první „byznys“. Firmě se postupně začalo dařit, brzy ale přišel tvrdý pád: manžel Plemlové totiž psychicky onemocněl a zničil byt, ve kterém byly i látky určené na prodej.
Možná je to klišé, že si má člověk na všem špatném hledat to dobré, ale v tomhle příběhu to funguje stoprocentně.
Plemlové z velkých rolí zbyly jen kousky nezničené látky a tehdy přišel spásný nápad: ušít z nich moderní látkové pleny. Povedlo se! A firma se začala zase stavět na nohy. Vedle plen a obnoveného prodeje látek začala Plemlová postupně ve velkém vyrábět i dětské oblečení na ven a strhla se lavina.
Zboží se chytlo – dnes si se jménem Unuodesign většina zasvěcených spojí právě užitečné softshellové kalhoty a bundy -, zakázek přibývalo a mladá podnikatelka na to už sama nestačila. „Musela jsem utéct z Prahy, nebylo tam možné najít zaměstnance. Odešla jsem do Tábora a byl to super krok,“ říká Plemlová s tím, že v Praze by se jí nepodařilo vytvořit tak úspěšnou firmu.
Dnes zaměstnává kolem 30 lidí, a jestli půjde všechno podle plánu, na konci roku jich bude zhruba o 20 víc. Loni měl její Unuodesign obrat 38 milionů korun a letos by se měl dostat k 50 milionům korun.
„Všechno, co k podnikání potřebuju, jsem se naučila na YouTube,“ směje se s tím, že firma dosud rostla „sama“. Letos poprvé začíná Plemlová investovat do marketingu. „Víc než reklama funguje počasí. Mám radost, když je venku hnusně. To se prodává nejlíp,“ říká.
Stále víc jdou na odbyt šité výrobky, různé kalhoty, bundy a doplňky pro děti, přitom tohle byla původně jen okrajová záležitost. Gros byznysu Unua bylo v navrhování, výrobě a prodeji vlastních látek. „Původně doplňkový segment ale loni narostl o 400 procent a jede dál,“ říká Plemlová.
Rozšiřuje taky prodej vlastních i dovážených látek. „Rozjíždíme i velkoobchod. Řekla jsem si, že když už ty látky prodáváme, tak proč to neudělat rovnou ve větším,“ popisuje Plemlová. Do karet jí hraje to, že v Česku v poslední době přibývá drobných firem, které šijí oblečení nebo látkové doplňky do domácnosti.
Nyní míří Plemlová se svým Unuodesignem do zahraničí. „Původně jsem nechtěla vyvážet, ale už teď za námi hodně přicházejí zahraniční zákazníci sami, tak to začneme podporovat,“ říká.
Prodává už do Belgie, Itálie, Slovinska a nyní se chce zaměřit na trhy, jako je třeba Bulharsko nebo Rumunsko. Zvažuje proto spojení své firmy s nějakým investorem nebo skupinou, která má mezinárodní zkušenosti. „Získávání cizích trhů je lepší ledoborcem než párátkem,“ směje se.
Letos chce rozšířit i nabídku a začne vyrábět například batohy nebo podložky do kočárků. „Všechno je černobílé, jsme pořád nejšedivější zemí v Evropě, přitom děti potřebují barvy. Tak to musíme trochu rozsvítit,“ říká Plemlová.
Že by jí došly nápady, se nebojí. „Můj diář nápadů má asi pět tisíc řádek. Vystačím si s nimi nejmíň 50 let!“ A kromě toho vede i nadaci, jež sbírá použité zboží, které následně míří k matkám samoživitelkám v nelehké situaci.