S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.
      
IN TIME

ZBOŽÍ V AKCI

naše cena 12,00 Kč (0,44 EUR)
skladem
naše cena 33,00 Kč (1,22 EUR)
skladem
naše cena 49,00 Kč (1,81 EUR)
skladem

» Ženy ženám
Ženy Ženám

 

 

 

 

Když jsem zjistila, že mám napsat článek pro projekt Ženy ženám, napřed jsem se musela zamyslet, co vlastně pro mě znamená, být ženou a sdílet tento fakt s ostatními. Jak to bylo vnímáno historicky a jak moc se ženství v našich končinách za poslední generace změnilo. 

V první řadě si kladu otázku, proč vůbec vznikají projekty podobné těm, jako je Ženy ženám.  A říkám si, co by na to řekla moje báječná babička – přízrak z mého dětství. Ta by asi řekla… vždyť ženy ženám je projekt starý z dob už mé babičky… to když jsem byla malinká a sedávala jsem v chalupě u krbu a poslouchala, jak si paňmámy stěžovaly, že jim děti zlobí, vymýšlely způsoby jak prodat nejvíce vajec na trhu a byly si oporou a rádkyněmi. Probíraly poslední mši, zda to pan farář myslel tak, nebo onak. A někdy si říkám, jak je možné, že se u draní scházely ženy každý večer a stále si měly co povědět i tom v omezeném měřítku jejich životního příběhu, bráno optikou dnešního života. 

Přemýšlím, o čem bych si za dob babiček povídala já… a už chápu, téma ženy je tak široké. Denně jsme matkami pro své děti, jejich srdcem, inspirací a láskou k dennímu prožívání. Každé dítě je jiné a potřebuje jiný přístup. Mimoděk se tak stáváme herečkami, které hrají tak, aby toho malého tvorečka posunuly tam, kam potřebují. Ale to neznamená, že nám za to život připraví červené koberce. Nejinak tomu bylo za dob našich babiček. 

Když byly děti obstarané, bylo potřeba také uvařit tak, aby bylo vyhověno potřebám i chutím všech členů rodiny a to ideálně v minimálním čase a za minimální ceny. A to by i panu Maurerovi řádně zamotalo hlavu! Jídlo je velký dar, který nejen nasytí náš žaludek, ale dokáže zaset vzpomínky na celý život. Babiččiny knedlíky s borůvkami a tvarohem od tetiny kravky je vzpomínka uložená v přední linii mé vzpomínkové knihovny. 

A pak bylo nutno býti skvělou zahradnicí, švadlenkou, ale i dobrou milenkou a ženou svému muži. A teď už je vše jasné… ženy jsou umělkyněmi na několika jevištích a chceme-li vše zvládnout s grácií a lehkostí, je nutné se poradit a též své zkušenosti sdílet, aby nám práce šla lépe od ruky a měly jsme čas i na vlastní realizaci. Ony ty drací večery musely být kouzelným shrnutím dne a zároveň impulsem pro den následující. 

Tak já i dnes večer usedám k velkému stolu v obývacím pokoji, uvařím bylinkový čaj a díky moderní technologii se připojím k jiným ženám. A projekt ženy ženám mi je právě oněmi přítelkyněmi od peří, které mi často odlehčí z útrap celého dne a starosti všední se rozplynou jako pára nad hrncem. V dnešní době, kdy se maže profesní rozdíl mezi mužem a ženou, mezi otcem a matkou je často velmi těžké najít rovnováhu. 

V rodinách se najednou vynášejí otázky a nastávají kolapsy z důvodů, které kdysi měly jasné řešení. Otázky typu kdo doma vaří a kdo opravuje zásuvky jsou dnes čistě na individuální dohodě. Vzaly jsme mužům jejich pozice a právo veta v rodině. Obětovaly jsme tím ale i kus své ženskosti. Verne by jistě napsal román o lidech, kteří se stali samosprašnými bezpohlavními tvory. Je podle mě nutné tedy ženám ukázat, že půjčíme-li si mužovo kormidlo, není také nutné loď řídit jako muž. Jak se ale v těch mořích vyznat?  

Mým vztyčným majákem je rodina, děti, které mě naplňují. Život je rychlejší a složitější a ranní mše, či ranní meditace, kde se člověk může očistit a popřemýšlet o svém poslání, už stíhá jen málokdo. Každovečerní popovídání se sousedkami už pak skoro nikdo. V tom vidím mé největší poslání v projektu ženy ženám; dát jim to, co spoustě žen tak chybí. Blízkost jiné ženy, které se mohou svěřit, hledat u ní pomoc, radu. 

Celé moje podnikání je postaveno na principu práce s ženami. Po třech letech vidím, jak se "mé ženy" a jejich rodiny mění, jak spousta mých zákaznic využila období mateřské dovolené a začala podnikat, vidím, jak jejich firmy rostou, ale vidím  i rozkoly rodin, které zaměstnání žen přináší. Chtěla bych se podělit i o své příběhy. Ten můj o vytvoření e-shopu unuo.cz, kde se zaměřujeme na prodej lákových plen a oblečení pro dětičky, ekologii a zdravý životní styl pro naše maminky a miminka, už hodně mých žen zná, příběh této firmy píšeme společně.  

Unuo.cz už vyrostlo do předškoláčka, se kterým je hodně práce, ale má spoustu skvělých maminek i pár tatínků co se o něj starají a já bych chtěla směřovat své síly na pomoc druhým. Například uvést řádně do chodu naši unuo nadaci a také se nějakou formou připojit k většímu projektu, který svou velikostí může pomoci dělat práci organizovaněji a efektivněji. Tak tedy doufám, že se vzájemně s ženami z Ženy ženám sladíme a vymyslíme nějaký hezký projekt, který pomůže přinést rovnováhu do života stejně tak, jak přinášely "workshopy" našich babiček, i když jim tehdy říkaly jinak.  

Petra Plemlová

 

 

 

NTViMTI5Mm